Martin Š. (známý herec)

Anička: Setkání s Martinem již teď, i když rozhovor ještě není u konce, patří mezi ta, na která nezapomenu. Nejen pro Martinovu osobnost ale i pro to, jak svůj život zakončil. Martin neunesl tíhu života, respektive své zdravotní obtíže, a spáchal sebevraždu. Vzhledem k tomu, že i mně blízký člověk volil tuto cestu, mohla jsem díky své vlastní zkušenosti pomoci Martinovi uvědomit si, že udělal chybu.

Anička: ahoj, vnímám tě.

Duše Martin: Proč jsem tady?

Anička: Přišel jsi za mnou sám, asi potřebuješ nějak pomoci. Vím, co jsi udělal. Proč sis zvolil tuto cestu?

Duše Martin: Nikomu jsem nechtěl být na obtíž. Takhle jsem ulehčil situaci všem. Ty se mnou nesouhlasíš?

Anička: Snažím se to chápat, ale nesouhlasím s tebou. Nemyslím si, že sebevražda je cesta, je to útěk.

Duše Martin (rozlobeně): Stojím si za tím, co jsem udělal. Rozhodl jsem se a bylo to dobře. Ulevilo se všem, celé mé rodině.

Anička: Mám na to jiný názor a vidím, že ty nechceš naslouchat. Víš co, teď se rozloučíme a když si budeš chtít popovídat a vyslechnout si i jiný názor, tak se vrať.

Martin se opravdu vrátil a tak pokračoval náš rozhovor. Ze začátku si stále ještě trval na svém, ale nejvíce ho ovlivnilo, když viděl svou rodinu, která trpí jeho dobrovolným odchodem a jak je to pro jeho blízké těžké. Vyprávěla jsem mu, jak jsem to prožívala já, co jsem cítila, jak jsem se trápila, a Martinovi tak pomalu docházelo, že udělal chybu. Spojil se i s mojí sestrou Petrou:

Petra: ahoj, vím o tobě, vnímám tě, potřebuješ pomoci.

Duše Martin: Některé věci již chápu, hlavně to, že jsem byl občas dost sobecký. A jsem rád, že aspoň někdo se mnou může komunikovat a nezůstal jsem v tom sám.

Petra: Nezůstaneš v tom sám, pomůžeme, když bude potřeba a budeš chtít.

Duše Martin: Vím, že jsem udělal velkou chybu tím, jak jsem odešel, a Anička mi vysvětlila, že jsem ublížil hlavně sobě, že jsem se neposunul dále a některé věci se mi budou opakovat v dalším životě, když jsem je v tomto nezvládnul. S tím jsem smířený, mrzí, že jsem ublížil svým blízkým. Nechtěl jsem, aby se museli o mě starat, až budu nemocný, ale tohle jsem netušil.... je mi to líto a rád bych se jim omluvil a řekl jim, že jsem je měl moc rád, ale je pozdě, tu příležitost už nemám. Myslím hlavně na bratra. Zlobil jsem se na něj dost a dal jsem mu to i najevo.

Petra: Tvoje rodina ví, že jsi je měl rád. Bylo by dobré, kdyby měl tvůj bratr možnost ti odpustit.

Duše Martin: Za života jsem byl dost sobecký a arogantní, moc jsem se neohlížel na city lidí, ale teď vidím, že to, na čem jsem si zakládal, nemá žádný význam. Rád bych svým blízkým toto vše předal a nejen jim.

Chci, aby si lidé vzali můj příběh i jako jisté varování. Když mi Anička řekla, jak prožívala sebevraždu blízkého člověka, uvědomil jsem si, že něco podobného prožívá právě nyní moje rodina. Chtěl jsem tímto činem ulehčit všem, ale vidím, že jsem to hlavně ulehčil sobě.

Petra: To jsi přesně vystihnul, ulehčil jsi to sám sobě.

Duše Martin: Rád jsem tě poznal, Petro a rád se s tebou zase sejdu. Děkuji ti, moc mi ty rozhovory pomáhají.

Petra: V sobotu jsem měla zvláštní pocit, když jsem tě zahlédla, tak trochu zamračeného, škarohlída (promiň), neměla jsem ale víc času o tom nějak přemýšlet. Pokud budeš chtít, můžeš si za mnou přijít popovídat i když stejně mám pocit, že jsi tady i tam.

Duše Martin: Máš pravdu, byl jsem zamračený a spíše zahleděný do sebe, odmítal jsem jakoukoliv komunikaci.

Petra: No dobře, už se nemračíš

Duše Martin: Už ne. Chci naslouchat tomu, co říkáte, učím se to. Chcete mi pomoci, jste jiné, než jsem byl já, záleží vám na jiných věcech. Vnímáte jinak….

Druhý den

Duše Martin: Anička mi umožnila sejít se s mým bratrem v Alfě. Mluvil jsem na něj, ale neviděl mě, tedy spíše mě nechtěl vidět, ani Aničku neposlouchal. Odmítá, že by něco takového bylo vůbec možné. Jsem z toho hodně smutný.

Anička: Chce to čas, je to příliš brzy po tvé smrti, snad časem začne hledat odpovědi na své otázky a pak to můžeme zkusit znovu.

Duše Martin: Co to tam, Petro, tvoříš? Vůbec tomu nerozumím…

Petra: takovou prezentačku k Reiki, škoda, že jsme se nepoznali dřív, mohli jsme ti dávat terapii.

Duše Martin: terapii... jo, to bych býval potřeboval, potřeboval by ji i bratr, ale nevím co s tím. Co je to Reiki?

Petra: Dej mu čas. Reiki je ozdravná terapie, která se předává dotykem rukou i jinak.

Duše Martin: Zajímavé. Chtěl jsem být doktorem. Začínám mít pocit, že se svou rodinou nic nezmůžu, asi se budu muset s tím smířit, poprosit je o odpuštění, i když mě nevnímají, odpustit i sobě, smířit se, se sebou a odejít na další cestu.

Petra: Víš, taky mně nebylo před několika měsíci do zpěvu, než jsem se trochu srovnala s odchodem mých sourozenců. Ta bolest ve mně je, i když spolu komunikujeme, bohužel, ne fyzicky.

Duše Martin: Jsem rád, že jsou takoví jako vy, kteří pomáhají. Bloudících je hodně a je to nepředstavitelné - nevíte, kde jste, co se stalo, co dál.... nikdy jsem nic takového nezažil. Jste ve tmě a nikde světélko. Vy jste mi to světélko ukázali a podali mi ruce a vytáhli na slunce. Jsem za to vděčný.

A je mi líto všech, co v té tmě zůstali.

Petra: Bohužel, je to jejich volba.

Duše Martin: Už chápu, že musí chtít... vím, že si to zvolili. I na zemi je hodně bloudících mezi živými, ale viděl jsem hodně světélek, jako jste vy dvě, to mě naplnilo radostí.

Petra: To nás, Martine, moc těší, vnímáme to jako poselství lidem, kteří chtějí něco slyšet a vnímat.

Duše Martin: Když jsem tu žil, viděl jsem to černě, lidi jsem většinou vnímal negativně. Když jsem potkal ty dobré, ani jsem si to neuvědomil. Teď je vidím a jsem rád, že je jich tolik, Země se probouzí.

Petra: Ještě se málo probouzí, je potřeba aby lidi pochopili více.

Petra: Neměl jsi potřebu, měl jsi svoji práci, která tě naplňovala, svoji rodinu, kterou jsi miloval, spoustu přátel.

Duše Martina: Bylo to příliš sobecké. Mohl jsem ze své pozice, udělat daleko více. Měl jsem úkol, ale nesplnil jsem ho. Měl jsem možnosti, příležitosti, které jsem nevyužil. Můj bratr se chová stejně, rád bych mu řekl, že to je chyba, ale bohužel nemohu.

Duše Martin: Co je to tu za malého chlapce?

Anička: Adámek se přišel seznámit. Popovídej si s ním, je hodně citlivý a vnímavý.

(rozhovor bude pokračovat)